Informace o mě
Jsem fenka kříženka anglického kokršpaněla.Barva mé hedvábné srsti je celočerná s bílou náprsenkou.Narodila jsem se v Otrokovicích dne 12.1.2008.Moje maminka-zlatý kokršpaněl-nás porodila císařským řezem.Byly jsme čtyři děti a dva mí sourozenci po porodu zemřeli.Přežila jsem já a můj zlatý(po mamince)bráška.Panička s páníčkem si pro mě do Otrokovic přijeli 5.3.2008.Když si měmá nová panička vzala do náruče,tak jsem ji olízala celý obličej a všechno kam jsem dosáhla(krk,uši,oči):-)Tak jsme se vybraly navzájem a jeli jsme v autě domů do Krnova.Celou cestu jsem byla hodná a spinkala.Panička u mě seděla vzadu.
Bydlím tedy v Krnově v rodinném domě,která má i menší zahradu.V domě s námi ještě bydlí děda a paniččin tchán s tchýní.K těm já jdu jen když mají něco dobrého nebo je jen pozdarvím a hned běžím zpátky za paničkou.
Můj pan doktor se jmenuje Hynar a ordinaci má pod Cvilínem na Brožíkově ulici.Je hrozně moc hodný a při každé návštěvě mi dá dobrůtku:-)
Jsem hodně mlsná-sním co uvidím-jím i to co se nejí:-/To mě panička vždy pokárá a křikne na mě FUJ-já to pak vždy(i když nerada)vyplivnu.Jinak o mě říká že jsem hodná(když spím ani chleba nechci:-)),inteligentní,rychle učenlivá,temperamentní,přizpůsobivá.
Miluji všechny pejsky(i když jsem se jich zpočátku bála)Díky paničce,která mě hned po prvním očkování socializovala.To jsme chodily kolem plotů s pejskama a já se s nimi zdravila.Pak mám ráda i všechny lidi a byla jsem lekavá-když kolem mě projel kamion,nebo jsem najednou vedle sebe uviděla něco podezřelého.nějakou zvláštní popelnici apod.Teď už se nelekám(je mi rok a půl).
Chodili jsme cvičit agility a někdy poslušnost.Agility mě hrozně moc baví,protože si tam vyhraji s mými psími kamarády a pořádně se vyblbnem i na překážkách.Panička mi to občas kazí ale mě to neva.Jen nechápu proč to běháme třeba desetkrát dokola.Z povelů umím sedni,lehni,zůstaň,ke mě,pac,z poslušnosti trénujeme chůzi u nohy,obraty u nohy,přisedání k noze,cik cak(slalom mezi nohama za chůze),sem tam(proplétání mezi nohama když panička stojí) atd.Panička nemá strach mě pouštět v lese nebo u řeky,protože stačí aby mi občas dala kousek párečku za odměnu když přijdu a pak na mě jen zavolá a já běžím v očekávání co dobrého zas dostanu.
TOLIK O MĚ,HAF