20ti kilometrová tůra po Rejvízu

Včera jsem se s mýmy páníčky vydala autíčkem do hor směr Rejvíz.Auto jsme nechali na cestičce u lesa v Horním Údolí a vydali jsme se po cyklostezce mírně do kopce po krásné asfaltové cestičce lesem.Úplně celou dobu jsem šla na volno,takže jsem si mohla běhat a hopsat kam jsem chtěla.Po asi 5km jsme došli k bývalému válečnému pracovnímu táboru.Ten tady obývali němci od r.1940-1945 a měli zde ruské zajatce.Kousek od tábora se nachází ruský hřbitov,kde mrtvé zajatce pohřbívali.Z celého tábora tady ale zbyla jen jedna budova. Páníček měl ale v plánu(podle plánu)obejít trasu nyní lesem po žluté značce.Takže jsme se po chvíli otočili,šli jsme kousek zpět a pak už po polní cestě(pro mě lepší-měkčí)zbytek trasy lesem.Ještě jsme vyšli kopec na Kazatelny kde byly krásné bílé kameny a na jejím vrchu se páníčci nasvačili.Sluníčko krásně hřálo,tak jsme si odpočinuli.Poté šla cesta už jen dolů nebo po rovince.V polovině této zpáteční cesty si panička všimla v křovinkách borůvek nějakého hříbku-a už to začlo.Najednou je začli hledat a sbírat a hlavně páníček se nedal odvolat(pak že já někdy lajdám přivolání :-P).Tímto mě pěkně otrávili a já už spěchala hledat naše vozítko.Byla jsem před páníkama asi 20m a stále jsem se otáčela,zdali jdou a neloudají se.Panička mě chtěla vyhecovat na přetahovanou s vodítkem,ale mě se nechtělo.Tudíž panička usoudila,že jsem asi už pěkně unavená.Ke konci cesty,kdy jsme opět vyšli na asfaltku-cyklostezku panička zahlédla v nedaleké ohradě ty obrovytánské divně páchnoucí psy-prý koně.To by nebyla ona,aby se k nim nehnala.Dva z nich přišli k ní a nechali se pohladit.Já se jich ale chvíli bála a když jsem viděla,že si mě panička nevšímá a je v klidu,tak jsem se taky uklidnila a ani jsem na ně neštěkala.Jen jsem si držela svůj odstup(tentokráte upoutána na vodítku).K autu jsme se vraceli opět lesem.Opět jsem naši smečku vedla já a když jsme se k autu blížili(už jsme ho viděli),tak jsem k němu běžela a čekala jsem na páníčky.Ti ale prošli okolo nevšímajíc si mě-že by si nás nevšimli?Když udělali asi 20kroků kolem tak jsem se za nimi nechápavě rozběhla,vlezla jsem mezi ně a koukala střídavě z jednoho na druhého s otázkou,kam jako ještě jdem.Zbláznili se snad????Po 20ti ujitých kilometrech???Panička se ale začla smát jak mě viděla a naštěstí se teď už doopravdy vydali k autu.Jakmile ho otevřeli,tak jsem hupsla na sedačku,panička mě zapnula do postroje,dala mi kokinko a hurá domů.

Výlet byl paráááádníííí a už se těším na další :-)

Teď mě v nejbližší době čeká výlet na Ježník s mými kamarády-a to v sobotu 29.10.2011 odpoledne.