Moje předchůdkyně Asta

 Moje předchůdkyně Asta byla krásný celočerný německý ovčák.Mluvím v minulém čase,protože ji v únoru 2008 musela nechat panička utratit:-(Měla totiž ve vnitřních pohlavních orgánech nádory a jeden ji toho osudného dne vylezl ven z pochvy a Astička měla bolesti a nemohla se přes něj vyčurat.Panička na její nemoc přišla tak,že jednou Asta opět spala ve sklepě(jak to měla ráda)a ráno byl sklep pokapaný čerstvou světlou krví.Panička se lekla a hned Astu prohlédla jestli to nemá z čumáku nebo z noh.Jelikož už 2x nehárala tak ji nenapadlo se podívat na vulvu.Když nic neobjevila tak se podívala pod ocas a viděla že má na vulvě krev.Nejdřív si oddechla že začla jen hárat,ale jak nad tím tak uvažovala tak se ji to čím dál víc nelíbilo.Tak se sebraly a raději zašly k veterináři(dr.Galuzskovi).Ten Astu vyšetřil prstem a pohledem a konstatoval onemocnění nádory.Panička se ale nechtěla jen tak vzdát,tak zahájili léčbu.Denně s Asťulou chodila na antibiotické injekce a injekce na zástavu krvácení.Krvácení se upravovalo,ale jednou šla s Astou na procházku a zhlédla vyhřezlý nádor z pochvy.Asta ani nemohla chodit-vadil ji a pořád se jej snažila vytlačit.Musela mít velké bolesti,chudáček.Tak ještě ten den ji panička nechala utratit.Brečela celý den a i druhý den.Pak se ji slzy hnaly do očí pokaždé když šla místem kde naposled šla s Astičkou:-(

Jinak Asta byla psem paniččina přítele Martina,který se ji ale  nevěnoval.Moje panička za ni převzala veškerou péči od krmení,po kartáčování až přes procházky.Celý život(panička s ní byla její poslední 4roky)byla na zahradě na řetězu na kladce,protože utíkala a zdolala jakýkoliv plot.Ale není divu,když se ji nikdo nevěnoval a ona se chudák jen nudila a seděla na zahradě.Panička dlouho bojovala za to aby byla na zahradě na volno a nakonec to vybojovala.Asta už vlastně ani nemohla skákat,protože ji bolely klouby,tak to bylo o to jednodušší.

Byla ale moc poslušná.Na procházce se od paničky nehnula na déle jak 2metry(a to byla na volno)a jen stačilo popleskat na stehno a hned přiběhla zpět(ať viděla kočku nebo psa).Se psy byla kamarádka,jen nesnášela fenky.Proto vždy když viděla panička jakéhokoliv psa si ji zapla a až po zeptání jestli je to fena nebo pes ji k pejskovi pustila(k fence ne).

Asta milovala vodu v řece jako já a procházky a hrozně se bála bouřky,petard a jakéhokoliv podobného zvuku.Na Silvestra díky paničce dostala tabletku na sklidnění a mohla spát v chodbě co nejblíž bytu aby nás slyšela a byla v klidu.Panička říká,že to bylo její zlatíčko,ale že já jsem větší:-D

Fotečky Asty najdete na:

www.ja2.rajce.net